Parlamentní institut: Vyjádření k plazmové technologii ke zpracování odpadu

• Plazmovou technologii lze označit za nespalovací tehdy, pokud plazmový plyn neobsahuje kyslík (velmi zestručněno). Poličská technologie vzhledem k potřebě vzduchu tedy zřejmě je spalovna.
• Spor ve smyslu spalovna či nespalovna je podle něj okrajový. Investor jej využil, aby se nevyvolal větší odpor veřejnosti a ekologických iniciativ. Důležitější je podle Prof. Kaštánka, zda případně technologie bude mít vliv na životní prostředí: "Lze se domnívat, že z technického hlediska je v současné době klasifikace předmětného zařízení, tj. zda je lze posuzovat jako spalovnu, či nikoliv, problém zástupný a spíše pojmový, pokud by klasifikace neměla hlubší dopad společenský, případně ekonomický (odpor veřejnosti bude mnohem větší ke „spalovně" než k „termicko-chemické destrukci")."
• V práci je uvedeno mnoho výhod i rizik plazmových technologií, plazmové technologie jsou hodnoceny jako příznivější pro životní prostředí, než běžné spalovny, nemají však dořešeny např. rychlé zchlazení plynů po reakci.
• Je zde jmenováno a stručně představeno asi 20 plazmových technologií, určených k likvidaci nebezpečných látek, z různých míst světa. Je jich tedy mnohem více než v USA a Rusku. Některé již ale možná nepracují. Z vyjádření vyplývá mnoho kritických bodů ke zveřejněnému materiálu o PTZNL:
  • Investor uvádí, že látky za plazmovou částí zchladí na 100-500 stupňů C, Prof. Kaštánek upozorňuje, že ke vzniku nebezpečných dioxinů a furanů dochází při přítomnosti kyslíku i při teplotách 300-500stupňů C
  • "...není uvedeno, do jaké koncentrace obsahu chloru budou odpady zpracovávány. Souvisí s tím mj. objem plánované kapacity spotřeby NaOH v množství cca 10 tun/rok. Budou zneškodňovány i čisté PCB kapaliny, což by bylo potřebné (např. dielektrické kapaliny z kondenzátorů)? Uváděná spotřeba NaOH ukazuje, že budou spíše ošetřovány odpady s malým obsahem chloru. Spotřeby NaOH při zpracování odpadů s vysokým obsahem chloru mohou ovlivnit provozní náklady. Není možno posoudit látkové bilance procesu, které nebyly v posuzovaném materiálu. Není uveden způsob dalšího nakládání se skrubrovými vodami po neutralizaci"
  • "Nejsou uvedeny údaje o emisích. Jak lze v materiálu tohoto typu závažnosti vůbec přijmout informaci , cituji...:" ...obsahují plyny po alkalické vypírce : molekulární dusík, kyslík, vodu, oxid uhličitý, stopy NO, CO, HCL a event. oxidační produkty dalších prvků původní matrice" (co to je?- dioxiny?)"
  • "Z posuzovaného materiálu lze nabýt dojmu, že předkládaný způsob vykazuje několik nedostatků (nejsou uvedeny látkové bilance, nejsou uvedeny referenční výsledky, není jasné řešení mžikového zahlazení odplynů, nejsou disponibilní údaje o emisích, nejsou známé doby prodlení v reaktoru, které jsou pro tuto technologii podstatné z hlediska potlačení případného vzniku dioxinů a furanů, nejsou známé maximální koncentrace chloru, který bude možno touto technologií ekonomicky likvidovat, není uveden způsob nakládání se zasolenými vodami ze skrubrů, není zřejmá účinnost alkalické vypírky- i když je možné, že takové podklady byly někde předloženy a oponovány)." Poznámka René Habrmana: Pokud je to tatáž voda, pak investor uvádí, že by se slaná voda měla ředit na přijatelnou míru a vypouštět do Jánského potoka. Závěr Parlamentního institutu:
  • Nelze jednoznačně obecně určit, zda jsou zařízení používající plazmové technologie "spalovnou odpadu" ve smyslu zákona o ochraně ovzduší, resp. nařízení vlády č. 354/2002 Sb. Je nezbytné zkoumat vždy ad hoc, zda příslušné zařízení splňuje pojmové znaky její definice. Podle § 4 odst. 10 zákona o ochraně ovzduší přitom "v pochybnostech, zda jde o stacionární zdroj a o jeho zařazení do příslušné kategorie stacionárních zdrojů, rozhoduje Česká inspekce životního prostředí (...), a to na návrh provozovatele nebo zvláštního podnětu." Podle § 4 odst. l "u technologií a jejich zařízení, které dosud nebyly použity v provozu (nově zaváděné technologie), rozhodne o kategorii stacionárního zdroje a emisních limitech Ministerstvo životního prostředí (...)". Při určování, zda je příslušné zařízení používající plazmové technologie spalovnou odpadu, je třeba dbát principů ochrany životního prostředí, zejm. principu prevence a in dubio pro natura (v pochybnostech je třeba rozhodnout ve prospěch přírody). V případě, že zařízení používající plazmové technologie nebude klasifikováno jako "spalovna odpadu", bude se jednat patrně o "zařízení k odstraňování odpadů" ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.
    Na základě "Vyjádření o plazmové technologii ke zpracování odpadu" Prof. Ing. Františka Kaštánka, DrSc. a odpovědi Parlamentního institutu tento článek vypracoval René Habrman