Posouzení a srovnání anket o dopravě v centru Poličky

Mgr. Alexandr Pešák

Centrum dopravního výzkumu

Změny v dopravě v centru Poličky, uskutečněné na podzim roku 2004, vyvolaly kritiku některých občanů města - odpor vyvolalo zejména umožnění vjezdu do centra všem automobilům v režimu obytné zóny. V lednu 2005 dokonce proběhla podpisová akce proti dopravní koncepci města. Na jaře proběhly dvě ankety mezi obyvateli města, jednu realizovalo vedení města ve spolupráci s Městskou policií, druhou sdružení A21, které je jedním z aktérů občanského protestu proti dopravním změnám v centru města. Tyto ankety mají ve sporu o dopravní koncepci relativně důležitou pozici. Aktéři sporu se totiž pochopitelně snaží využít výsledky anket na podporu vlastních argumentů a zájmů. Navíc vedení města rovněž předpokládá, že stejnou anketu zopakuje na podzim letošního roku. V zájmu politické korektnosti je ovšem nutné kriticky zhodnotit realizovaná šetření, poukázat na jejich slabá místa, a posoudit, zda je vůbec z metodologického hlediska možné jejich výsledky využít v praxi. Posuzovány budou především konstrukce otázek a dotazníku, výběr respondentů a způsob sběru dat.

Posouzení ankety vypracované odborem dopravy MěÚ Polička

• Využití strážníků městské policie jako tazatelů je velmi nevhodné, neboť uniformovaný strážník je symbolicky silná osoba, jejíž přítomnost může u mnoha respondentů spouštět různé myšlenkové a emotivní procesy, které mohou ovlivnit odpovědi na otázky. Odpovědi na otázky strážníka tedy mohou podléhat zkreslení, které je v sociologické metodologii známo pod názvem „interviewer bias“. Neméně podstatné je, že využití uniformovaných policistů coby tazatelů v anketě, která zjišťuje postoje občanů k opatřením vedení města, je politicky značně nekorektní.

• Prohřešky proti korektní metodologii tvorby otázek:

  1. Otázka č. 1 je učebnicovým příkladem tzv. double barrell question, tj. jde o otázku, jež se táže na příliš mnoho různých věcí najednou - a nezáleží na tom, že režim obytné zóny je jen jedním opatřením. Podstatné je, že zahrnuje více úprav či omezení, z nichž některá (např. maximální rychlost vozidel 20 km/h) může respondent podporovat, zatímco jiná (využívání komunikace chodci v celé šíři) mu vyhovovat nemusí. Není tedy zřejmé, na co respondent odpovídá. Nelze proto jednoznačně říct, který aspekt byl při posuzování tohoto opatření pro respondenta podstatný. Získaná data jsou tedy nerelevantní.

  2. Zpochybnit je nutné i vhodnost kategorií odpovědí „ano“ a „ne“ - jde o příliš úzký výběr možností pro tak komplexní problematiku - lepší by byly škály typu např. „naprosto souhlasím“ - „spíše souhlasím“ - „spíše nesouhlasím“ - „zcela nesouhlasím“; rovněž je nutné si uvědomit, že na některé kladené otázky respondent neumí či nechce odpovědět - proto je vhodné takové kategorie odpovědí doplnit o kategorii „nevím“.

  3. Otázka č. 2 je značně zavádějící - je manipulativní a sugestivní. Významově je zvýhodněn stav po zavedení stávajících opatření: „Domníváte se, že stávající dopravní režim má … příznivější vliv…?“ Korektně položená otázka by mohla znít zhruba takto: „Jak byste hodnotil/a stávající dopravní režim v centrum města z hlediska celkové bezpečnosti?“ Kategorie např. „na dobré úrovni, vyhovující“, „vyhovuje, ale mohlo by to být lepší“, „nevyhovující“.

  4. Otázka č. 6 je opět příkladem otázky, která se táže na více různých věcí najednou. Např. zmíněných „jiných zpomalovacích zařízení“ může být celá řada (zpomalovací prahy, zvýšené plochy křižovatek, zvýšené plochy přechodů pro chodce, střední dělicí ostrůvky apod.), přičemž respondenti mohou mít na každé z těchto „zařízení“ jiný názor; pravděpodobné také je, že mnozí respondenti uvedená zpomalovací zařízení ani neznají (jak potom mají na uvedenou otázku nějak odpovědět, zvlášť když se nabízí pouze možnosti „ano“ a „ne“). Otázka se také ptá na „současné retardéry“ - avšak věděli všichni respondenti, které retardéry má tazatel na mysli? Co když respondent považuje „současné retardéry“ v jednom místě za užitečné a v druhém za nevhodné?

• Obecně výběr otázek v této anketě omezuje respondenty - dotazuje se pouze na konkrétní oblasti zájmu a na konkrétní opatření vedení města - přičemž naprosto nezohledňuje to, že respondenti mohou mít i jiné představy - že je mohou zajímat úplně jiná opatření, či že také na mohou mít představy na obecnější úrovni, nebo naopak nemusí mít o dotazovaných opatřeních ani ponětí. O opatřeních, na něž se otázky ptají, by se měla vést nejprve širší diskuze s veřejností.

• Formulace a výběr otázek neumožňuje respondentům komplexněji posoudit celou situaci - uniká tak mnoho informace.

• Městská policie navštěvovala domy v centru města a oslovovala podnikatele i běžné obyvatele. Chodili po domech, zazvonili a jednali aspoň s jedním člověkem z domu. Jedná se tedy o výběr respondentů nezaložený na pravděpodobnosti, jde o pokus o záměrný výběr, kdy byla nejprve určena oblast, ve které budou respondenti oslovováni (centrum města), a v ní potom tazatelé nahodile vybírali konkrétní osoby. Výsledky šetření tedy nelze zobecňovat na celou populaci osob, žijících či podnikajících v centru Poličky, natož na celou populaci města Polička.

• Je sporné, nakolik spravedlivý byl záměr vybírat dvě skupiny respondentů - „obyvatele“ a „obchodníky“ - a srovnávat jejich odpovědi. Staví to „obchodníky“ do role „rovnějších mezi rovnými“. Navíc jsou - v řeči sociologické metodologie - v anketě „nadreprezentováni“, bez jakéhokoliv zdůvodnění. Obchodníci jsou jednou ze skupin obyvatel a bylo by pravděpodobně korektnější zkoumat všechny obyvatele homogenně a k tomu přidat otázku na formu jejich ekonomické aktivity - ta by pak umožnila srovnání různých skupin, např. osob zaměstnaných a podnikajících.

• Otázka výběru respondentů: zjištění nejsou zobecnitelná na jakoukoliv populaci (podnikatelé, obyvatelé centra, obyvatelé Poličky, obyvatelé Poličky a okolí), neboť respondenti nebyli vybíráni náhodně, šlo o nereprezentativní šetření.

• Přes všechny výtky je nutno ocenit snahu o oslovení velké množství podnikatelů - 117 obchodníků je zřejmě značné procento ze všech podnikatelů z centra města. Bohužel toto pozitivum je znehodnoceno zcela neodbornou konstrukcí dotazníku atd. (viz výše).

• Shrnuto, šetření provedené vedením města vykazuje mnoho fundamentálních chyb, které zcela znehodnocují získaná data, a znemožňují jakékoliv korektní využití získaných zjištění v dalších diskuzích o dopravě v Poličce.

Posouzení ankety vypracované sdružením A21

• Výhodou dotazníku je zavedení sociodemografických proměnných - pohlaví, věk, místo bydliště - přičemž rozložení těchto proměnných se shoduje s rozložení zjištěným na datech ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

• Nutno vyzdvihnout otázky č. 4 a 5, které umožní filtrovat rozložení odpovědí podle mobilitních vzorců respondentů.

• Rovněž otázka č. 6 má svou relevanci, chybí však možnost, že respondent v centru pracuje.

• Otázka č. 7 je vhodně formulovaná, včetně kategorií odpovědí, navíc je formulována neutrálně - není položena sugestivně a počet negativních a pozitivních kategorií je vyrovnaný. Pro další diskusi o dopravě v Poličce bude možné dobře využít také odpovědí na otevřenou podotázku v rámci otázky č. 7. (nabízím zpracování výstupu z těchto odpovědí)

• Otázka č. 8 je vhodně formulována, výčet kategorií však trpí nerovnováhou - z deseti možností jsou pouze dvě v protikladu se zájmy realizátora ankety (sdružení A21), což se mohlo projevit na rozložení odpovědí.

• Dotazník - na rozdíl od dotazníku, který realizovalo vedení města - se nedotazuje na naprosto konkrétní opatření, čímž nesugeruje, že jiná opatření nejsou možná.

• Umožňuje komparaci postojů různých sociálních skupin (podle věku, pohlaví, místa bydliště, mobilitních vzorců apod.), oproti radniční anketě, která srovnává pouze obchodníky a „obyvatele“.

• Zjištění sice nejsou reprezentativní (podobně jako u radničního šetření) pro žádnou populaci, přesto se však forma sběru dat „odchytem“ respondentů v ulicích města (tzv. intercept interviews) zdá být vhodným řešení, neboť umožňuje podchycení nejen rezidentů (obyvatel žijících v centru), ale i obyvatel z jiných částí města, kteří tyto prostory využívají i z jiných důvodů.

• Shrnuto, anketa provedená sdružením A21 vykazuje ve srovnání s radniční anketou nepoměrně zdařilejší konstrukci dotazníku a formulaci otázek, politicky korektnější sběr dat (oproti uniformovaným policistům v roli tazatelů). Obě šetření sice nejsou reprezentativní, anketa sdružení A21 ovšem získala postoje od širší skupiny respondentů (nejen od lidí žijících v centru města). Také oslovila větší množství respondentů. Kvalita dat získaných radniční anketou je výrazně nevyhovující, anketa sdružení A21 vychází ze srovnání lépe a získaná zjištění lze - při současné reflexi některých nedostatků - s opatrností dále využívat.

Vzhledem k tomu, že vedení města zvažuje zopakování ankety na podzim letošního roku, bude nutné zmíněné nedostatky napravit. Lze jen doporučit spolupráci obou stran při realizaci dalšího šetření. Nabízím rovněž spolupráci Centra dopravního výzkumu při realizaci výzkumu, ať již formou konzultace či vytvoření výzkumných nástrojů apod.