Kalendář jednání o poldru - lži a nátlak na městském úřadě

PRO ZASTUPITELE MĚSTA POLIČKY Dění na městském úřadě den po dni Během jediného dne mělo dojít k souhlasu se změnou krajinného rázu a ke schválení změny územního rozhodnutí, na něž mělo co nejrychleji navázat stavební povolení ke stavbě suché hráze na Modřeckém potoce. Všichni účastníci se musí vzdát odvolání. Bylo nám tvrzeno, že nebude-li toto vše vyřízeno v pondělí 14.6.2004, nedojde k realizaci stavby, neboť uteče termín pro získání asi desetimilionové dotace. Pátek 11.6.2004 proběhlo velmi dlouhé jednání s panem místostarostou Martinů, p. Dufkem ze stavební firmy Dufestav, s r.o. a p. Paclíkem z Aristasu a p. Šmejkalem a Kozáčkem. Za ČSOP se zúčastnila Martina Briolová a já, abych jí pomáhal. Jednání se dále účastnili střídavě mnozí úředníci. Často spíše popírali fakta, jež nám tvrdili zastánci poldru. Je nám totiž tvrzeno, že pokud se nezrealizuje stavba poldru, nezrealizuje se ani výstavba RD na Mánesova - Wolkerova, neboť je to v podmíněno z protipovodňového hlediska. Nijak nám to nebylo prokázáno. Domluvili jsme si schůzku na pondělí, kdy nám pro to mají předložit argumenty. Zatím tomu nemáme důvod věřit (máme pro to zjištěné podklady), nevěříme příliš ani tomu, že by se přišlo o dotaci. Pokud se k až pětimetrové, rovné a 280 metrů dlouhé hrázi nevyjádříme, nebude zřejmě možnost změnit tvar a velikost hráze, ačkoliv nás tlačili k tomu, že jisté úpravy by bylo možné řešit i s námi. Podle úředníků jakékoliv úpravy projektu již nebudou po schválení možné (určité změny při realizaci nám byly slibovány - podle našich případných návrhů). Změna projektu už prý ale není možná. Hlavní připomínky proti poldru z 11.6.2004 - Zamýšlená stavba by výrazně změnila krajinný ráz k horšímu. Hráz vysoká až 5 metrů, dlouhá 280 metrů, navíc v přímém tvaru, je dle mnoha odborných názorů nepřirozený a nevhodný zásah do krajiny. - Při porovnání se studií Ing. Šindlara "Studie projekčních parametrů revitalizace Modřeckého potoka a jeho nivy jako alternativní protipovodňové ochrany města Poličky" z roku 2000 je z pěti variant varianta velkého poldru nejméně vhodným řešením i tehdy, pokud by se prováděla komplexní revitalizace toku a nivy v rámci zátopy poldru. S revitalizací toku a nivy ani v rámci zátopy se navíc v projektu nepočítá. Jinde Ing. Šindlar uvádí: „Optimální varianta je výstavba malého poldru a komplexní revitalizace toku i nivy v celém řešeném úseku. Tím se dostáváme do maximální efektivity vynaložených prostředků vzhledem k jejich hydrotechnickému i ekologickému účelu.“ Pondělí 14.6.2004 „Odvolání ke změně územního rozhodnutí ohledně zvětšení poldru bude podáno,“ oznámil jsem dnes po dvou a tři čtvrtě hodinových jednáních se zástupci Aristasu, firmy Dufestav a místostarostou J. Martinů. Přesvědčil mě k tomu mj. výrok obyvatele z místa, že v roce 1997 zde voda při povodních prakticky vůbec nedělala problémy. Celé odpoledne jsem poslouchal mnoho polopravd a lží, jež se ke mně snesly i na papíře a při srovnání se schválenými oficiálními dokumenty to vypadalo neuvěřitelně. Bylo mi vysvětlováno, že tomu nerozumím. K odvolání jsem se rozhodl mj. na základě nedoložení opodstatnění mohutného zvětšení hráze. Z kapacity cca 65 tis m3 na 106 tis m3, zvýšení z maximální výšky 3,3m až na 5 metrů. Zítra jednání pokračují. Jedeme (obě strany) do Býště za Ing. Šindlarem, projektantem, jenž je jeden z kvalitních projektantů na podobná vodní díla (aspoň studie o modřeckém potoce vyjadřuje velice pokrokové myšlení). Pokusíme se vyvolat jednání o zmenšení a snížení hráze na původní verzi, tj. 3,3m a lepší zapojení do krajiny. Úterý dopoledne 15.6.2004 Poté, co jsem byl ústy pana Dufka z Dufestavu vyzván k tomu, abych nakreslil pastelkou úpravu hráze, a poté, co jsem byl nazván nepříliš lichotivými slovy, jsme vyrazili k Ing. Šindlarovi - p. Paclík, p. Dufek, p. Martinů, p. Coufal a já. Ing. Šindlar víceméně konstatoval, že údaje ČHMÚ jsou závazné, ačkoliv mají větší rezervu. Pochopil jsem tedy, že nemá cenu argumentovat, že hráz je zbytečně velká, i když je to pravděpodobné. Pan Šindlar po nahlédnutí do projektu zjistil, že výkresy příčných řezů jsou stranově obrácené a že se mají provést objemné zemní práce, což ovšem pan Dufek popíral. Ing. Šindlar navrhl, aby se stavba zrealizovala, ale s tím, že se hned začne jednat i o začlenění stavby do krajiny. Aristas i místostarosta na toto přistoupili. Nebylo však jasné, jak to provést, aby se na tom skutečně pracovalo. Ing. Šindlar nám ještě prezentoval svoji tvorbu, jež svědčila o velice citlivém přístupu ke krajině. Úterý odpoledne 15.6.2004 Na městském úřadě jsem si prohlédl projekt a zjistil zajímavé věci. V celém území nad hrází, v prostoru zátopy, se má strhnout ornice, pod ní se má vytěžit jíl, jenž má být použit na stavbu hráze, a poté nové dno upěchovat min. 50 cm umělou vrstvou jílu. Zaujaly mě v této souvislosti řeči, když zástupci Aristasu prohlašovali, že Agronea nepovolí meandry, neboť získává dotaci na sekání trávy v tomto místě. Navíc má být potok veden na vyvýšeném prostoru v poměru s okolním dnem poldru. To znamená, že by se zde pravděpodobně zdržovala voda a ze sekání trávy by zde toho moc možného nebylo. Nehledě na to, že zemní práce úplně zničí travní drn. Volal jsem tedy majiteli jednoho z pozemků a na Agroneu. Nikdo z nich nevěděli o žádných zemních pracích, prý jim bylo tvrzeno, že se pouze postaví hráz. Zemní práce v prostoru zátopy nejsou možné, neboť Agronea čerpá dotaci z EU na sekání luk. Toto jsem okamžitě sdělil některým úředníkům, včetně p. Kašpara, vedoucího stavebního úřadu - o zemních pracích v zátopě ani netušili! Domluvili jsme si schůzku s místostarostou a jeli za ním domů. Vysvětlili jsme mu problematiku a on tvrdil, že se žádné zemní práce konat nebudou - kromě stavby hráze. Volal někomu z Aristasu, aby nám sdělil telefon na projektanta, zda to nebude mít vliv na bezpečnost stavby. Tel. číslo nám ovšem Aristas neposkytl. Dostali jsme se do zvláštní situace, že se již nejdéle předvčerejškem měl schválit projekt, podle kterého se vůbec nemá postupovat (!?!). Večer proběhla schůze ČSOP, kde jsem je seznámil s problematikou a poděkoval, za jejich ochotu vystupovat v této věci - nikdo jiný už si to nemohl ze správních důvodů dovolit. Stal jsem se jejich členem a osobou oficiálně pověřenou v záležitosti poldru jednat. Poledne 16.6.2004 Pan Paclík z Aristasu mě informoval, že mají dnes přivézt realizační projekt - bez zemních prací (jež se nemají vůbec provádět, neboť zeminu mají z výstavby RD Mánesova - Wolkerova), pouze stavba hráze. Zatím to na úřadě není, ovšem ... Nechal jsem si ukázat hydrogeologický posudek na poldr, neboť telefon na projektanta Aristas neposkytl. V posudku je zřetelně napsáno, že pro dostatečnou kapacitu poldru musí dojít, podle projektanta, k prohloubení dna zátopy nad hrází. Dále, že z důvodu ochrany vrtu pitné vody před kontaminací v případě povodně je požadováno, aby se prostor zátopy utěsnil uvedenou těsnící vrstvou. Je to z důvodu možného znečištění při velké vodě, jež by mohla projít přes obalovnu v Modřeci a kde se dodnes odstraňují následky staré havárie PCB, které by pak mohly ohrozit vrt V-6.Těsnící vrstva má být položena z důvodu nesouvislých geologických vrstev s určitou propustností. To je ovšem patová situace. Na pozemky, jež obhospodařuje Agronea nelze sáhnout, neboť na ně ještě čtyři roky bude čerpat dotaci z EU, a bez zemních prací se poruší ochrana vrtu V-6 - jasné porušení požadavků vzniklých na základě hydrogeologického průzkumu. Pokud by se zemní práce neprovedly, znamenalo by to i to, že bude menší i kapacita poldru, jež podle Aristasu musela být zvětšena na 106 tis. m3. ...Doba se mění. 23.6. byl předložen na mú projekt, kde je kapacita pouze asi 60 tis. m3 bez prací v území zátopy. Nezávislí odborníci usměrnili svůj názor a „ochrana“ důležitého zdroje pitné vody bude zřejmě stačit pouhým monitorováním. Na místě stavby je již navezena hlína ve tvaru budoucí hráze, ... Závěr V průběhu většiny jednání s vedením města a zástupci poldru jsem si uvědomil, že jsme byli tlačeni k rozhodnutí neodvolat se za těžkou cenu - lži a polopravdy, což mě velice mrzelo. Bylo mi např. tvrzeno, že není pravda to, co vidím, že tomu prostě nerozumím, že nejsem odborník, jak si navíc můžu dovolit zpochybňovat práci odborníků. Chtěl bych ještě dodat, že jsem si vědom toho, že kauza poldr přerostla přes záležitost jednoho občanského sdružení či krajinného rázu. Cítím odpovědnost sdělit tuto zkušenost Vám, zastupitelům, neboť Vy jste zástupci občanů Poličky. My jsme upozornili na určité nedostatky, na Vašem zvážení pak je, zda bude Polička nést rizika s realizací poldru. Doporučení obyvatel z lokality Družstevní, soutok Modřeckého a Bílého potoka Při povodních v roce 1997 byly dvě vlny. První vlna byla horší, neboť se ucpaly mříže na vpustích na Modřeckém potoce a voda nestíhala protékat do Bílého potoka. Chyba prý byla i v tom, že se nechal přeplnit Pomezský rybník, který pak bylo nutné prudce vypouštět. Při druhé vlně byly ochranné mříže vytaženy a do Modřeckého potoka prý byly vloženy asi dva panely, čímž se voda rozlila do luk. Druhá vlna tak byla podchycena. Co by se prý mělo hlídat, tak je čistá kanalizace a vydláždit koryto potoka v Poličce, neboť travnaté břehy se neustále sesouvají do potoka, čímž se zhoršuje průtok Poličkou, který by měl být co nejrychlejší. Navíc, pokud by je majitelé nesekali, zhoršila by se situace ještě víc. René Habrman - předseda A21 Polička, 1. ZO ČSOP Polička

Zpět na seznam článků | Zpět na seznam kategorií

Fulltextové vyhledávání